Co se schovává ve slovní zásobě

Každý máme nějakou slovní zásobu, kterou denně používáme. Třeba ji máte bohatou o různá zajímavá slovíčka či jazykolamy anebo váš slovník obsahuje víc sprostých nadávek než běžných slov. Pro konverzaci si běžně vystačíte s 1 000 slovy, ale dostupných jich je násobně víc. A teď nemám na mysli cizí jazyky. Jen v češtině je těch slov přes 150 000, neboť spousta slov se používá v rámci různých povolání.

Rozsah vaší slovní zásoby ukazuje, kolik znalostí už máte v malíku. Obecně by se slovní zásoba dala rozdělit na tři škatulky. Ta první slouží pro běžnou komunikaci, když se s někým bavíte. Další vám slouží pro psaní, jelikož při psaní máte daleko více času a můžete se s textem pohrát. Horší ovšem bývá, když pak napsaný text působí tak moc vzdělaně, až to od čtení naopak odradí. Což může být i můj případ.

Třetím druhem, a současně tím největším, je zásoba pro porozumění. Jsou to slova, kterým rozumíte a chápete je, ale při rozhovoru či psaní je nepoužíváte. Navíc se v poslední době rozmohl nešvar nahrazovat běžná česká slovíčka anglickými. Asi v neustálé snaze dokazovat svému okolí, jak jsou strašně moderní. Jenže tak nějak zapomínají, jak vlastní zní ta původní česká slova.

Doják o tom, když se učí novým slovům

Na téma slovní zásoby tu mám dílo Pygmalion od George Bernarda Shawa. V tomto díle se profesor fonetiky Higgins vsadí se svým přítelem plukovníkem Pickeringem, že naučí ušmudlanou květinářku Lízu Doolittleovou výslovnosti vznešené dámy. Jeho experiment se mu vydaří natolik, že londýnská smetánka ji za vznešenou dámu skutečně považuje. A co víc, Líza vyspěje v ženu, která si uvědomuje svojí lidskou cenu.

Zní to jako zajímavá úvaha, jenže ve skutečnosti si nejsem však jistý, jestli to takhle opravdu funguje. Osobně si myslím, že kus pravdy na tom bude a rozhodně by stálo za to, něco takového otestovat.

Když se slova vytrácí

Obecně však vnímám, že spousta lidí přestává číst. A to nejen knihy, ale i jiné publikace. A s tím, jak se vytrácí spousta slov a obecně i dovednost mluvení a dorozumívání, vybavuje se mi známé dílo 1984 od George Orwella. Především jedna specifická věc.

Hlavní hrdina Winston Smith byl úředníkem na Ministerstvu pravdy a ke své práci využíval jazyk Newspeak[1]. Jednalo se o uměle vytvořený jazyk, který spočíval ve zjednodušování angličtiny až do takové míry, aby znemožnil jiné způsoby myšlení. Dokonce se vyvíjelo vylepšení, které spočívalo ve větším osekání slovní zásoby. Pokud se totiž obyčejní lidé nedokážou domluvit, těžko později budou páchat činy proti autoritám.

Omezování slovní zásoby má však jeden háček. Přišli na něj američtí terapeuti, když pracovali s vězni a přišlo se na to spíše náhodou. Jednalo se o to, že čím menší měli vězni slovní zásobu, tím spíš měli větší tendence k agresivnímu chování.

Rozsahem slovní zásoby můžete do jisté míry prokázat svou inteligenci. Dalo by se to přirovnat k oknu. Čím větší je vaše slovní zásoba, tím víc toho ze světa vidíte. Naopak s menší slovní zásobou toho ze světa asi tolik neuvidíte a ta nejistota nemusí být příjemná.

Nechci tvrdit, že pouze slovní zásoba má vliv na všeobecně narůstající agresivitu, těch vlivů je několik. Ale správně voleným jazykem spousta věcí začíná…

Zdroj a inspirace ke článku:

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..