Jak pácháme jazykovou sebevraždu, jen abychom působili moderně

Angličtina se na nás všechny valí ze všech stran. Z televize, z rádia, v písničkách, v knihách či na internetu. Když potkám nějaký plakát, vyskočí na mě reklama či snad zaslechnu slogan, stále častěji bývá v angličtině. Při hledání práce na vás vyskakují některé pozice jenom s anglickým pojmenováním. Přestože se jedná o firmu, která působí jen na českém trhu.

Přitom anglicky skutečně umí stěží 25 % národa. V Německu anglické podoby reklam zkoušeli. Přesto jejich produkty na dračku nešly. Proč? Lidi těm reklamám nerozuměli. Tak proč si česká média naivně myslí, že to snad bude fungovat u nás, kde je to s jazykovou znalostí ještě horší?

Jak já nesnáším to míchání

Trhá mi uši, když slyším někoho raději používat anglická slovíčka v české větě, které přitom mají krásný český ekvivalent. Další perlou je říct jednu větu anglicky a tu navazující zase česky. Pokud se dané slovíčko horko těžko překládá do češtiny, tak chápu, že se spíše nechá v původní podobě. Jenže tomu tak většinou nebývá.

Bilboard s mixem češtiny a angličtiny
Prznění češtiny v reklamě

Jsem tak happy. Jsem tak fully. Je to fresh? Půjdem dneska shoppingovat? Přesně za tyhle úlety bych vraždil. A tyhle výstřelky se objevují čím dál častěji. Krásným příkladem jsou meta-přednášky Petra Ludwiga[1].

Tyto přednášky jsou neskutečně přínosné, o tom žádná, ale ten nešvar používání anglických slovíček tam bývá. Často. Jelikož tato iniciativa nese název Lepší Česko, tak mi osobně připadá trochu komické používat kombinaci českých a anglických výrazů, aby se změnilo české smýšlení. Kdo ví, třeba to do budoucna fungovat bude.

Někteří lidi v mém okolí, kteří dobře vědí, že mi tahle mluva vadí, si to samozřejmě neodpustí a ještě to záměrně umocní. Pak buď zaskřípu zubama a po chvíli je ignoruju anebo odejdu. Když ale přijde na lámání chleba, a oni mají svou úžasnou znalost angličtiny prokázat, tak ta jejich angličtina zní opravdu na úrovni…

Taky mám rád narážku, že nedržím krok s dobou a vůbec nejsem moderní. To je pravda. Nemám totiž zájem se podílet na vědomé likvidaci našeho mateřského jazyka. Nemluvě o tom, že z ženských příjmení mizí koncovka –ová a rodiče kolikrát dávají svým dětem raději cizí křestní jméno, než české. Ty česká asi nejsou dostatečně „IN“. A navíc už mnohokrát jsem zaznamenal, že co je „moderní“, je ve skutečnosti naprosto obrácené tomu, co je člověku přirozené.

Taky nejsem svatej

Taky se této mluvě nevyhnu, ale v mém případě se to stává především v jedné oblasti. A to když se s někým bavím o počítačových hrách. Ať chci nebo ne, jelikož mám za ty roky herní hatmatilku v krvi, tak se jí při rozpravách zkrátka nevyhnu. Při konverzaci na jiná témata tyhle slátaniny sotva používám.

Mám sice certifikát o tom, že umím anglicky, ale osobně ho zase za tak důležitý nepovažuju. Co naopak za důležité považuju, je anglicky umím i myslet. To považuju za skutečnou znalost jakéhokoli jazyka! Stávají se mi situace, kdy narazím anglické slovíčko či výraz, vím přesně, co znamená, ale nevzpomenu si na český ekvivalent.

Není to poprvé, co jsme málem zapomněli svůj jazyk

Víte, co je smutný? Jednou už jsme tuhle patálii s postupným vytlačováním češtiny měli. Možná si ještě ze školních hodin dějepisu a češtiny pamatujete útržky o jakémsi Národním obrození. Vzhledem k tomu, že dnes češtinu stále ještě používáme, tak snaha tehdejších představitelů zachránit češtinu nepřišla úplně na zmar.

Čeština je přitom neskutečně bohatý jazyk, se kterým se dají dělat divy. Jinak by nepatřil mezi jeden z nejtěžších jazyků na světě. Naše pověstné písmenko R, háčky a čárky či snad skloňování. Člověk by si řekl, že když disponujeme takovými perličkami, tak by nám komunikace ve světě mohla celkem jít.

Bohužel tomu tak není. Umíme toho nakecat hodně, ale o ničem. [2] Nemluvě o tom, že i v naší komunikci se projevuje letité ohýbání páteře, jak se český národ pořád se před někým klaní.

Takhle jsem narazil na zajímavý plakát. Bylo na něm dítě asi ve věku 8 let s otázkou, jestli budou dospělí umět anglicky, až vyroste. Já mám jinou obavu. Kolik dětí bude umět obstojně i česky, až vyrostou?

Zdroje a inspirace ke článku:

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..